|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
|
|
Nové formy cestovního ruchu a jejich vliv na město
Klicnar, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Práce se zabývá rostoucím objemem a měnícím se charakterem cestovního ruchu v Evropě, který byl umožněn liberalizací leteckého trhu (nástup nízkonákladového letectví) a sdílenou ekonomikou (Airbnb). V návaznosti na tyto posuny vzniká nový segment turistů, kteří jsou v práci popsáni jako nezávislí cestovatelé. Práce se zaměřuje na vzájemné působení těchto tří faktorů na prostředí města, tedy jeho socio-geografickou, socio-ekonomickou strukturu a socio-kulturní strukturu. Vlivem nízkonákladového letectví se turisté a cestovatelé koncentrují primárně do omezeného počtu evropských měst, které vytvořily vhodné podmínky pro tyto letecké společnosti. V samotných městech se pak turismus šíří z koncentrické zóny centra města do zóny vnitřního města, kde vzniká nový turistický průmysl uzpůsobený pro nezávislé cestovatele. Tato turistifikace prohlubuje gentrifikační proces a prostorové nerovnosti. Díky platformě Airbnb byla překlenuta omezená hotelová nabídka v centru a ubytovací sektor se vetkal do struktury rezidentních oblastí vnitřního města. Takto turistifikované oblasti města nabývají socio-kulturně heterogenního charakteru. Avšak s tím, jak rostou náklady života ve vnitřním městě, stává se tento prostor stále více socio-ekonomicky homogenní. To také vede k odcizení obyvatel periferie k centrálním...
|
|
|
Právo na město a územní plán
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Práce se zabývá konceptem práva na město, který se snaží vztáhnout na téma územního plánování v Praze. Představuje pohled na svět globálního neoliberalismu vycházející z kritické sociální geografie, který představil francouzský filosof Henri Lefebvre, a dále rozvinul David Harvey a další autoři. Optikou tohoto přístupu se pokouší uchopit komplexní problematiku územního plánování na příkladu Prahy, kde se formou kvalitativního dotazování zástupců občanských spolků snaží ukázat relevanci konceptu pro účast veřejnosti v rozhodování o stavebním rozvoji města. Práce jednak představuje základní kritický rámec teorií přistupujících ke stavu společnosti ve fázi pozdního neoliberalismu, a dále základní schéma přístupů k městu v sociální teorii včetně kontextu post-socialismu, od kterých se odpichuje k analýze prostoru města s přesvědčením, že jsou to právě jeho obyvatelé, kteří by měli mít právo rozhodovat o jeho podobě na úkor kapitálu. Důraz klade také na vymezení role sociálních hnutí i důležitost vztahu k místu, který se stává jedním z klíčových determinantů pro zapojování obyvatel do procesů kolem územního rozvoje. Teoretické vymezení výchozích konceptů a představení situace pražského územního plánování aplikuje v kvalitativní analýze, jež míří zejména za vysvětlením hlavních problémů občanů při...
|
|
| |
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Bydlení v nových obytných komplexech. Kladné a záporné stránky života na "nových sídlištích" (empirická studie)
Dittrichová, Hana ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je koncipována jako případová studie pražské novostavby - velkého komplexu bytových domů, který je svým uspořádáním sice podobný sídlištnímu typu zástavby, ale zároveň se od něj snaží v mnohém odlišovat. Práce pojatá jako "kapitola ze sociologie města" je rozdělena celkem do tří základních částí. První část práce představuje teoretické zázemí empirické sondy, která je stěžejním prvkem případové studie. Seznámí čtenáře s oborovou disciplínou sociologie města i jejím užším vymezením - sociologií architektury. Zároveň předloží základní koncepty této disciplíny - sociologický pohled na migraci, sousedství, výběr bydlení a spokojenost s ním, veřejná prostranství a okrskové teorie. Odbočí i k současné situaci na českém (pražském) trhu s byty, která celé pozadí studie uzavře. Druhá část práce je především popisem objektu případové studie - Slunečného vršku, který čtenáře seznamuje s lokalitou, v němž se nachází, s jeho bezprostředním zázemím. Teoretická a popisná část vyúsťují v část empirickou, která vychází ponejvíce z dotazníkového šetření uskutečněného mezi obyvateli objektu a snaží se přispět české sociologii města z nového úhlu pohledu, pohledu novostaveb - "nových sídlišť".
|
|
|
Vliv přítomnosti lázní na kulturní život v obci. Případová studie městysu Lázně Toušeň
Hrabaňová, Olga ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu kultury na lázeňském maloměstě, kterou zkoumá v rámci případové studie městysu Lázně Toušeň. Téma je v teoretické části práce zasazeno do kontextu sociologie města. V této části se práce věnuje především otázkám jak lze město vymezit proti vesnici, zda existují přechodné oblasti mezi oběma typy sídel a jaké urbanizační procesy mohou na venkově probíhat. V další kapitole teoretické části se práce zaměřuje na lázeňství jako takové, jeho historii a kulturní a sociální specifika. V empirické části, samotné případové studii, se práce zabývá městysem Lázně Toušeň a jeho lázněmi, konkrétně pak tím, jaký zde probíhal kulturní život mezi roky 1968 - 1989. Studie se věnuje i tématům jako jaký je rozdíl mezi kulturním a komunitním životem v obci v období normalizace a dnes a jak je ovlivněn specifiky Toušeně. Dále se zabývá i denním životem v lázních, organizací a finanční stránkou kulturních akcí nebo rolí kulturních referentů. Výzkum probíhal metodou polostrukturovaných rozhovorů s pamětníky a byl doplněn o práci s prameny a sekundární literaturou. Práce má za cíl předložit studii o kulturním životě v lázeňském městysu v době normalizace, který bude představen z pohledu pamětníků i z dostupných pramenů. Práce by zároveň měla být příspěvkem k sociologii malého města.
|
|
|
Nové formy cestovního ruchu a jejich vliv na město
Klicnar, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Práce se zabývá rostoucím objemem a měnícím se charakterem cestovního ruchu v Evropě, který byl umožněn liberalizací leteckého trhu (nástup nízkonákladového letectví) a sdílenou ekonomikou (Airbnb). V návaznosti na tyto posuny vzniká nový segment turistů, kteří jsou v práci popsáni jako nezávislí cestovatelé. Práce se zaměřuje na vzájemné působení těchto tří faktorů na prostředí města, tedy jeho socio-geografickou, socio-ekonomickou strukturu a socio-kulturní strukturu. Vlivem nízkonákladového letectví se turisté a cestovatelé koncentrují primárně do omezeného počtu evropských měst, které vytvořily vhodné podmínky pro tyto letecké společnosti. V samotných městech se pak turismus šíří z koncentrické zóny centra města do zóny vnitřního města, kde vzniká nový turistický průmysl uzpůsobený pro nezávislé cestovatele. Tato turistifikace prohlubuje gentrifikační proces a prostorové nerovnosti. Díky platformě Airbnb byla překlenuta omezená hotelová nabídka v centru a ubytovací sektor se vetkal do struktury rezidentních oblastí vnitřního města. Takto turistifikované oblasti města nabývají socio-kulturně heterogenního charakteru. Avšak s tím, jak rostou náklady života ve vnitřním městě, stává se tento prostor stále více socio-ekonomicky homogenní. To také vede k odcizení obyvatel periferie k centrálním...
|
|
| |
|
|
Právo na město a územní plán
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Práce se zabývá konceptem práva na město, který se snaží vztáhnout na téma územního plánování v Praze. Představuje pohled na svět globálního neoliberalismu vycházející z kritické sociální geografie, který představil francouzský filosof Henri Lefebvre, a dále rozvinul David Harvey a další autoři. Optikou tohoto přístupu se pokouší uchopit komplexní problematiku územního plánování na příkladu Prahy, kde se formou kvalitativního dotazování zástupců občanských spolků snaží ukázat relevanci konceptu pro účast veřejnosti v rozhodování o stavebním rozvoji města. Práce jednak představuje základní kritický rámec teorií přistupujících ke stavu společnosti ve fázi pozdního neoliberalismu, a dále základní schéma přístupů k městu v sociální teorii včetně kontextu post-socialismu, od kterých se odpichuje k analýze prostoru města s přesvědčením, že jsou to právě jeho obyvatelé, kteří by měli mít právo rozhodovat o jeho podobě na úkor kapitálu. Důraz klade také na vymezení role sociálních hnutí i důležitost vztahu k místu, který se stává jedním z klíčových determinantů pro zapojování obyvatel do procesů kolem územního rozvoje. Teoretické vymezení výchozích konceptů a představení situace pražského územního plánování aplikuje v kvalitativní analýze, jež míří zejména za vysvětlením hlavních problémů občanů při...
|
host ::
RSS.